Zpracovatel/ka žádostí v agendě státního občanství České republiky (ID 30338024)

Zpracovatel/ka žádostí v agendě státního občanství České republiky (ID 30338024)

Výběrové řízení na obsazení služebního místa zpracovatele/zpracovatelky žádostí v agendě státního občanství České republiky v oddělení státoobčanského řízení a spisovny v odboru státního občanství, ID 30338024 služebního úřadu Ministerstvo vnitra ve 13. platové třídy s termínem podání žádosti do 2. listopadu 2026.

MV-166955-3_PST-2026_-_Vyberove_rizeni https://mv.gov.cz/documents/mv-166955-3pst-2026-vyberoverizeni?disposition=attachment

strana 1

OZNÁMENÍ O VYHLÁŠENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ na obsazení služebního místa zpracovatele/zpracovatelky žádostí v agendě státního občanství České republiky v odboru státního občanství, ID 30338024

č.j.: MV-166955-3/PST-2026 Praha dne 26.října 2026

Shrnutí výběrového řízení Výběrové řízení na obsazení služebního místa zpracovatele/zpracovatelky žádostí v agendě státního občanství České republiky v oddělení státoobčanského řízení a spisovny v odboru státního občanství, ID 30338024 služebního úřadu Ministerstvo vnitra ve 13. platové třídy s termínem podání žádosti do 2. listopadu 2026. Detailní oznámení o vyhlášení výběrového řízení Státní tajemník v Ministerstvu vnitra jako služební orgán příslušný podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) vyhlašuje výběrové řízení na obsazení služebního místa zpracovatele/zpracovatelky žádostí v agendě státního občanství České republiky v oddělení státoobčanského řízení a spisovny v odboru státního občanství , ID 30338024. Vykonávané činnosti • Výkon celostátní koordinace a metodického usměrňování agendy státního občanství České republiky v působnosti Ministerstva vnitra, tj. zejména provádění koordinace a metodického usměrňování činnosti krajských úřadů, úřadů městských částí Praha 1-22 a Magistrátu hlavního města Prahy; • výkon celostátní kontroly systému státního občanství České republiky v působnosti Ministerstva vnitra, tj. zejména provádění kontrolní činnosti na úseku státního občanství České republiky u krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy; • zpracovávání žádostí o udělení státního občanství České republiky a návrhy rozhodnutí ve složitých případech žádostí o udělení státního občanství České republiky; • vedení správních řízení na úseku státního občanství v případech, kdy je Ministerstvo vnitra druhoinstančním orgánem; • zpracovávání stanovisek a návrhů podkladů pro jednání rozkladové komise ministra vnitra ve věcech podaných rozkladů do zamítavých rozhodnutí Ministerstva vnitra na úseku udělení státního občanství; *MVCRX09H702M* MVCRX09H702M prvotní identifikátor

strana 2 • zpracovávání stanovisek ke správním žalobám a kasačním stížnostem podaným na úseku státního občanství; • vyřizování dožádání státních zastupitelství, soudů, Ministerstva spravedlnosti a Policie ČR ve věcech zjištění státního občanství; • vypracování obecných postupů aplikace právn ích předpisů a metodických materiálů pro krajské úřady, úřady městských částí Praha 1-22 a Magistrátu hlavního města Prahy; • zpracování podání podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, mající vztah k agendě státního občanství; • poskytování informací občanům a dalším fyzickým osobám na úseku státního občanství; • plnění úkolů v souvislosti s činnostmi týkajícími se informačních systémů veřejné správy; • podle příkazů představených plnění dalších úkolů, které nejsou v charakteristice služebního místa uvedeny, ale odpovídají platovému zařazení a stanovenému oboru služby. Obor služby • 26. Systém veřejné správy a všeobecná vnitřní správa Identifikace služebního místa • identifikační číslo služebního místa: ID 30338024 • služební poměr na dobu neurčitou • místo výkonu služby: Praha • služební doba: 40 hodin týdně (1,0) • předpokládaný nástup do služby: prosinec 2026 • termín pro podávání žádostí do 2. listopadu 2026 Bude-li na základě výsledku výběrového řízení na obsazení tohoto služebního místa zařazen uchazeč, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku ve stanoveném oboru/stanovených oborech služby, přijme se tento uchazeč do služebního poměru na dobu uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení , a to s povinností splnit obecnou část úřednické zkoušky do 9 měsíců a zvláštní části úřednické zkoušky do 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru nebo ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby. Údaje o složkách platu a podmínkách výkonu služby • služební místo je zařazeno do 13. platové třídy • na služebním místě je stanove n zvláštní příplatek ve skupině I I. spojený s činnostmi vykonávanými v podmínkách spojených s neuropsychickou zátěží a pravděpodobným rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížným výkonem služby včetně míry neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví Bližší informace ke složkám platu jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva vnitra . Uvedené údaje o složkách platu nepředstavují veřejný příslib.

strana 3 Zaměstnanecké benefity • 5 týdnů dovolené • 5 dní indispozičního volna (sick days) • 5 dní studijního volna • 2 dny volna na přípravu na složení obecné části úřednické zkoušky, 2 dny volna na každou zvláštní část úřednické zkoušky • den volna k zařizování osobních záležitostí • možnost flexibilní pracovní doby (např. pružná pracovní doba, stlačený pracovní týden ve 4 pracovních dnech, práce na dálku) • příspěvek zaměstnavatele na stravování • příspěvek na penzijní připojištění / doplňkové penzijní spoření • nabídka odborného vzdělávání a profesního/osobního rozvoje • možnost využívat sportovní zařízení MV • možnost registrace u lékaře zaměstnavatele za účelem poskytování primární péče (praktický lékař) • možnost psychologické péče a poradenství u zkušeného psychologa MV Bližší informace o podmínkách výko nu služby jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva vnitra. Podání žádosti Posuzovány budou žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo žádosti o zařazení na služební místo (dále jen „žádost“) doručené ve lhůtě do 2. listopadu 2026. Ve stanovené lhůtě budou posuzovány žádosti • doručené prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu úřadu Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 nebo • podané osobně na podatelnu Ministerstva vnitra na výše uvedené adrese nebo na adrese náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, nebo • podané v elektronické podobě na adresu elektronické pošty [email protected] (žádost nemusí být podepsaná elektronickým podpisem) nebo • podané do datové schránky úřadu ID: krk34e3. Formulář žádosti je uveden v příloze č. 1 tohoto Oznámení. Obálka, resp. datová zpráva, obsahující žádost včetně požadovaných příloh musí být označena slov em „Neotevírat“ a slovy „Výběrové řízení na služební místo zpracovatele/zpracovatelky žádostí v agendě státního občanství České republiky v oddělení státoobčanského řízení a spisovny v odboru státního občanství , č.j.: MV-166955-3/PST-2026“. Z výběrového řízení bude vyřazena žádost, která bude doručena po stanovené lhůtě.

strana 4 Podmínky účasti ve výběrovém řízení Výběrového řízení na výše uvedené služební místo se v souladu se zákonem o státní službě může zúčastnit žadatel/žadatelka, který/která: a) je státním občanem/státní občankou České republiky [§ 25 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 25 odst. 3 písm. a) zákona o státní službě]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 vět y první zákona o státní službě dokládá příslušnými listinami, tj. průkazem totožnosti nebo osvědčením o státním občanství. Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 1 věty druhé zákona o státní službě doložit pouze písemné čestné prohlášení o státním občanství (je již zahr nuto v žádosti, kde stačí doplnit příslušnou kolonku); uvedenou listinu je žadatel/žadatelka v takovém případě povinen/povinna doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru. b) dosáhl/dosáhla věku 18 let [§ 25 odst. 1 písm. b) zákona o státní službě]; c) je plně svéprávný/svéprávná [§ 25 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 2 zákona o státní službě dokládá písemným čestným prohlášením; toto prohlášení je součástí formuláře žádosti. d) je bezúhonný/bezúhonná [§ 25 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě]; Splnění tohoto požadavku se podle § 26 odst. 3 zákona o státní službě dokládá výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Výpis z rejstříku trestů si služební orgán vyžádá od Ministerstva spravedlnosti. Pobýval -li žadatel /pobývala-li žadatelka v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v jiném státu, je povinen /povinna doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem.

e) dosáhl/dosáhla vzdělání stanoveného zákonem pro toto slu žební místo [§ 25 odst. 1 písm. e) zákona o státní službě], tj. vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu; Splnění tohoto požadavku se podle § 26 odst. 1 věty první zákona o státní službě dokládá příslušnými listinami, tj. originálem nebo úředně ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání (vysokoškolského diplomu). Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 1 věty druhé zákona o státní službě doložit pouze písemné čestné prohlášení o dosaženém vzdělání. Písemné čestné prohlášení o dosaženém vzdělání je zahrnuto ve formuláři žádosti; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru. f) má potřebnou zdravotní způsobilost [§ 25 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě]; Splnění tohoto požadavku se podle § 26 odst. 4 zákona o státní službě dokládá písemným čestným prohlášením, které je zahrnuto ve formuláři žádosti. U nejvhodnější ho/nejvhodnější žadatele/žadatelky vybraného/vybrané podle § 28a odst. 1 nebo podle § 28 odst. 2 nebo 3 zákona o státní službě služební orgán ověří splnění tohoto předpokladu zajištěním vstupní lékařské prohlídky podle zákona o specifických zdravotních službách. Další povinné přílohy K žádosti dále žadatel/žadatelka přiloží: a) strukturovaný profesní životopis,

strana 5 V životopisu žadatel/žadatelka uvede údaje o své dosavadní praxi a o znalostech a dovednostech týkajících se služebního místa, jehož se výběrové řízení týká. Nedoložení životopisu je jedním z důvodů pro vyřazení žádosti z výběrového řízení. b) motivační dopis. Údaje o pohovoru Se žadateli, jejichž žádost nebyla vyřazena, provede výběrová komise pohovor. Poučení ke způsobu doručování Poučení o doručování ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 11 a 12 zákona o státní službě: V průběhu výběrového řízení se žadatel i, který není státním zaměstnancem, doručuje na místě, popřípadě do datové schránky nebo na elektronickou adresu pro doručování (e-mail), pokud žadatel nemá datovou schránku zřízenu. Žadatelům z řad státních zaměstnanců se doručuje na místě, popřípadě prostřednictvím elektronického nástroje, a není -li to možné, prostřednictvím datové schránky. Nemá -li státní zaměstnanec datovou schránku zřízenu, doručuje se mu na elektronickou adresu pro doručování (e-mail). Pokud žadatel v žádosti elektronickou adresu pro doručování neuvede a nemá zřízenu datovou schránku, bude jeho žádost vyřazena. Písemnost doručovaná žadateli ve výběrovém říze ní na elektronickou adresu je doručena okamžikem, kdy její převzetí žadatel potvrdí. Jestliže žadatel její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 5 dnů od jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou pátým dnem ode dne, kdy byla o deslána (pokud se datová zpráva nevrátila jako nedoručitelná). Pokud nebude možno písemnost doručit, protože se datová zpráva vrátí jako nedoručitelná, učiní se neprodleně další pokus o doručení; bude -li i další pokus o doručení neúspěšný, doručí se písemn ost jiným vhodným způsobem. V takovém případě pak bude platit, že písemnost bude doručena pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování do datové schránky platí, že nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, je písemnost doručena pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Poučení k provedení pohovoru v náhradním termínu Poučení o možnosti provedení pohovo ru v náhradním term ínu podle § 27 odst. 5 zákona o státní službě: Výběrová komise může provést s žadatelem pohovor v náhradním termínu na jeho požádání, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

strana 6 Ostatní informace a kontakty Ministerstvo vnitra podporuje rovnost žen a mužů, a proto je vítán zájem žadatelek i žadatelů o účast ve výběrovém řízení. Pokud máte dotazy nebo potřebujete více informací, neváhejte nás kontaktovat.

Informace k vykonávaným činnostem na služebním místě poskytne: Mgr. Bc. Martina Landkamrová Odbor státního občanství Tel. spojení: +420 974 816 690 Služební e-mail: [email protected]

Informace k výběrovému řízení poskytne: Mgr. Jana Hrušková Odbor personálního řízení Tel. spojení: +420 974 833 349 Služební e-mail: [email protected]

Ing. Bc. Lucie Záchulová zástupkyně státního tajemníka v Ministerstvu vnitra

MV-166955-3_PST-2026_-_Zadost_o_prijeti https://mv.gov.cz/documents/mv-166955-3pst-2026-zadostoprijeti?disposition=attachment

Žádost o zařazení na služební místo

Žádám o zařazení na služební místosoučasně žádám o přijetí do služebního poměru Označení a adresa služebního orgánu, kterému je žádost adresována Státní tajemník v Ministerstvu vnitra Ministerstvo vnitra Nad Štolou 3 Praha 7, 170 34

Údaje o žadateli/žadatelce Jméno(a) a příjmení, titul:

Datum narození:

Adresa místa trvalého pobytu:

ID datové schránky nebo e-mail:

Telefonní číslo:

Specifikace žádosti Žádám o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo:

ve služebním úřadu:

v odboru:

v oddělení:

Čestná prohlášení Prohlašuji, že

jsem plně svéprávný/á a má svéprávnost nebyla soudem omezena.

mám potřebnou zdravotní způsobilost k výkonu služby na služebním místě.

jsem státním občanem/státní občankou České republiky.

jsem dosáhl/a vzdělání stanoveného zákonem o státní službě pro toto služební místo,

a to:

neboť jsem úspěšně absolvoval/a studijní program

v oboru:

na:

Přílohy žádosti

Strukturovaný profesní životopis.

Motivační dopis

Výpis z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém jsem v posledních 3 letech pobýval/a nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců.

Seznam dalších nepovinných příloh žádosti

Úředně ověřená kopie nebo prostá kopie osvědčení o státním občanství žadatele/ky

Úředně ověřená kopie nebo prostá kopie dokladu o dosaženém vzdělání

Žádám o to, aby v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, služební orgán obstaral ze své úřední evidence tyto doklady:

Poznámky

Prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti, dokladech a v přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné. V

Dne

Podpis ___________________________________________________________________________

Záznamy služebního orgánu Průkaz totožnosti ______________________________ předložen dne ________________.

Podpis oprávněné úřední osoby ______________________

Poučení pro žadatele/žadatelku: Osobní údaje, které tímto poskytujete, budou zpracovány výhradně pro provedení tohoto výběrového řízení podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro splnění úkolu prováděného při výkonu veřejné moci služebním orgánem. Povinnost osobní údaje poskytnout a jejich rozsah vyplývá z § 45 odst. 1 a § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a z § 25 a 26 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Následkem neposkytnutí požadovaných údajů je vyřazení žádosti z výběrového řízení podle § 27 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Poskytnuté osobní údaje zpracovávají jen pověřené úřední osoby a neposkytují je dalším příjemcům, pokud k tomu nejsou podle zákona povinné (např. na základě práva nahlížení do správního spisu). Poskytnuté osobní údaje jsou součástí správního spisu výběrového řízení a jsou v něm uloženy po dobu, která je určena spisovým a skartačním plánem služebního úřadu. Máte právo požadovat přístup k osobním údajům, a pokud zjistíte nebo se domníváte, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování osobních údajů, které je v rozporu s ochranou Vašeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel zpracování, můžete vznést námitku proti jejich zpracování a požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o provedení opravy, omezení zpracování, nebo výmaz osobních údajů.

6

Podmínky výkonu služby https://mv.gov.cz/documents/podminky-vykonu-sluzby?disposition=attachment

sekce státního tajemníka, 2025 strana 1 PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY VE SLUŽEBNÍM ÚŘADU MINISTERSTVO VNITRA

Obsah Základní pojmy ........................................................................................................................................ 1 Znaky služebního poměru státních zaměstnanců ................................................................................... 2 Zkušební doba / osvědčovací doba ......................................................................................................... 5 Služební doba .......................................................................................................................................... 5 Doba odpočinku ..................................................................................................................................... 10 Služební volno ....................................................................................................................................... 12 Indispoziční volno .................................................................................................................................. 15 Úřednická zkouška ................................................................................................................................ 16 Vzdělávání státních zaměstnanců ......................................................................................................... 18 Sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby ............................................................. 20 Služební hodnocení ............................................................................................................................... 21 Služební označení ................................................................................................................................. 23

Základním právním předpisem, který upravuje s lužební poměr státního zaměstnance v ministerstvech a jiných správních úřadech , je v souladu s čl. 79 odst. 2 Ústavy ČR zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“). ZÁKLADNÍ POJMY Státní služba je vykonávána státními zaměstnanci ve služebních úřadech, zahrnuje výkon správních činností upravených v zákoně o státní službě (např. příprava návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti, příprava návrhů koncepcí a strategií, vytváření a správa informačních systémů veřejné správy, zabezpečování obra ny státu, zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, ochrana obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém, zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů ). Státní služba je prostřednictvím vykonávaných činností členěna do celkem 61 oborů služby.

Služebními úřady jsou ministerstva a jiné správní úřady zřízené zákonem a zákonem výslovně označené jako správní úřad nebo orgán státní správy a státní orgány nebo právnické osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon . Seznam služebních úřadů je aktualizován a zveřejňován na stránkách sekce pro státní službu Ministerstva vnitra.

Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu státní služby.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 2

Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat , řídit a kontrolovat vý kon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. V ministerstvech a v Úřadu vlády ČR je představeným vedoucí oddělení, ředitel odboru, vrchní ředitel sekce (státní tajemník jako představený má postavení vrchního ředitele sekce). V ostatních služebních úřadech je představeným vedoucí oddělení, ředitel odboru, ředitel sekce a vedoucí služebního úřadu (obvykle ředitel, generální ředitel nebo předseda).

Služebním orgánem je osoba (správní orgán) s nejvyšší personální pravomocí , jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru (vydává rozhodnutí) , zajišťuje organizační věci služby (vydává služební předpisy) . V Ministerstvu vnitra, vyjma sekce pro státní službu, je služebním orgánem státní tajemník.

Služební poměr veřejnoprávní zaměstnanecký poměr mezi státním zaměstnancem a státem, který se řídí zákonem o státní službě upravující právní postavení státních zaměstnanců . Služební poměr může být určen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.

Služebním působištěm je obec, ve které státní zaměstnanec pravidelně vykonává službu (má v ní pracoviště).

Služebním místem je místo, na něž je státní zaměstnanec zařazen, v případě představených jmenován, a na němž vykonává službu . Služební místo je součástí organizační struktury služebního úřadu a předmětem tzv. systemizace. Služební místo je charakterizováno zejména ▪ platovou třídou, ▪ oborem služby nebo několika obory služby, ▪ určením, zda se jedná o služební místo představeného či nikoliv (u služebního místa představeného stupněm řízení), ▪ trváním služebního místa (na dobu určitou), ▪ určením služebního působiště, ▪ úvazkem, ▪ kvalifikačními požadavky.

Systemizace je nástrojem , který určuje počet míst ve služební m úřadu klasifikovaných platovými třídami a tomu odpovídající objem prostředků na platy na příslušný kalendářní rok. Systemizace na příslušný rok rovněž určuje organizační strukturu služebního úřadu. ZNAKY SLUŽEBNÍHO POMĚRU STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ Státní služba představuje reprezentaci státu a zvláštní odpovědnost vůči veřejnosti – profesionální a nestrannou službu. Státní zaměstnanec je povinen zachovávat věrnost České republice, k čemuž se zavazuje složením služebního slibu ve znění:

sekce státního tajemníka, 2025 strana 3 Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představen ých. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat p ostavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.

Po státních zaměstnancích se pož aduje bezúhonnost, profesionalita, loajalita ke státu a nestranný a odborný výkon státní správy včetně politické neutrality a zdrženlivosti, a to za zvýšené právní povinnosti a omezení některých práv.

Úprava služebního poměru je úpravou veřejnoprávní, což znamená, že stát a státní zaměstnanec nejsou v rovném postavení , jako je tomu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovním poměru v soukromoprávním právu. Služební poměr vzniká, mění se a zaniká jednostrannými veřejnoprávními akty státu (rozhodnutími služebních orgánů) vydanými podle zákona a v jeho mezích (tj. jen v případech, ve kterých to zákon předpokládá). Zde je nutno uvést, že oproti soukromoprávní úpravě vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec má státní zaměstnanec proti těmto jednostranným aktům možnost využít procesní prostředky obrany svých práv (odvolání, stížnost, žaloba).

Mezi zvýšené právní povinnosti, omezení některých práv a zvýšenou právní odpovědnost patří například: ▪ povinnost strpět vyšší míru dispozice – možnost přeložení státního zaměstnance bez jeho souhlasu na jiné služební místo nebo do jiného služebního úřadu, možnost vyslání na služební cestu bez jeho souhlasu, povinnost na základě příkazu zastupovat představeného nebo státního zaměstnance ve vyšší platové třídě; ▪ povinnost zachovávat si integritu (povinnost zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zákaz zneužívání postavení státního zaměstnance, povinnost zachovávat mlčenlivost, povinnost dodržovat pravidla etiky ▪ povinnost strpět služební hodnocení; ▪ povinnost vykonat úřednickou zkoušku ve stanoveném oboru služby; ▪ povinnost absolvovat adaptační proces a prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu; ▪ povinnost strpět omezení hospodářských práv státních zaměstnanců (zákaz přijímat dary, zákaz členství v řídících a kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, jiná výdělečná činnost podléhá až na výjimky předchozímu souhlasu služebního orgánu);

sekce státního tajemníka, 2025 strana 4 ▪ povinnost strpět omezení některých politických práv a práv hospodářských a sociálních u státních zaměstnanců (představený nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo hnutí)

Za zvýšenou právní odpovědnost jsou státním zaměstnancům poskytovány přiměřené kompenzace, mezi které patří například: ▪ kompenzace v oblasti odměňování: právo na plat a platový postup; stabilita osobního příplatku; možnost připočtení pěti let praxe pro zvýšení platového stupně v návaznosti dvě po sobě jdoucí služební hodnocení s vynikajícími výsledky a s nejvyšším bodovým hodnocením; ▪ kompenzace v oblasti vzdělávání: právo prohlubovat si vzdělání , právo na přístup k odborné literatuře; ▪ kompenzace v oblasti stability služebního poměru: právo odmítnout splnit služební úkol, pokud nespadá do vykonávaného oboru služby nebo působnosti organizačního útvaru nebo pokud jej má splnit představený, právo být při organizačních změnách převeden na jiné služební místo, případně zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů na dobu tří měsíců a při případném skončení služebního poměru právo na odbytné, skončení služebního poměru pouze z důvodů uvedených v zákoně, odvolání ze služebního místa představeného pouze z důvodů uvedených v zákoně.

Dle platné právní úpravy, kolektivní dohody a schválených Zásad Fondu sociálních a kulturních potřeba může státní zaměstnanec v rámci Ministerstva vnitra čerpat následující zaměstnanecké benefity:

▪ 5 týdnů dovolené ▪ 5 dní indispozičního volna ▪ 5 dní služebního volna k individuálním studijním účelům ▪ 2 dny volna na přípravu na vykonání obecné části úřednické zkoušky a 2 dny na přípravu na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky v příslušném oboru služby ▪ den volna k zařizování osobních záležitostí a další možnosti v čerpání překážek ve službě na straně státního zaměstnance, za které přísluší plat (více kapitola Služební volno) ▪ příspěvek na penzijní připojištění / doplňkové penzijní spoření ▪ možnost flexibilní formy služby (dle rozhodnutí nadřízeného zaměstnance např. pružná služební doba, stlačený týden nebo možnost home office) ▪ peněžité odměny při životním jubileu / pracovním jubileu / při prvním sko nčení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod ▪ příspěvek zaměstnavatele na stravování ▪ nabídka odborného vzdělávání a profesního/osobního rozvoje

sekce státního tajemníka, 2025 strana 5 ▪ možnost využívat sportovní zařízení MV ▪ možnost přihlásit se k závodnímu lékaři ▪ možnost psychologické a poradenské péče od zkušeného psychologa ZKUŠEBNÍ DOBA / OSVĚDČOVACÍ DOBA Zkušební doba se stanoví vždy každému státnímu zaměstnanci přijatému do služebního poměru (a to i v případě opakovaného přijetí do služebníh o poměru) a bez rozdílu, zda se jedná o služební poměr na dobu určitou nebo dobu neurčitou.

Zkušební dobu nelze prominout ani zkrátit.

Délka zkušební doby činí šest měsíců a prodlužuje se o dobu celodenních překážek ve službě (např. nemoc), pro které státní zaměstnanec nekoná službu, a o dobu celodenní dovolené.

Ve zkušební době může dojít ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem z jakéhokoli v důvodu nebo bez uvedení důvodu , a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního p oměru, není -li v něm uveden den pozdější. Služební orgán však nesmí ve zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti k výkonu služby. Jedná se o zvláštní případ skončení služebního poměru ze zákona.

Státnímu zaměstnanci, který je zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného z jiného služebního úřadu, může být stanovena osvědčovací doba v délce až tří měsíců. Zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného může být v takovém případě v osvědčovací době zrušeno z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zru šení zařazení, není -li v oznámení uveden den pozdější. SLUŽEBNÍ DOBA Úprava služební doby se obecně neliší od úpravy v zákoníku práce.

Služební dobou je doba, v níž je státní zaměstnanec povinen vykonávat službu, a doba, v níž je připraven k výkonu služby. Státní zaměstnanec je povinen být na z ačátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny, zároveň je povinen plně využívat služební dobu k výkonu služby.

Služební doba je v rámci týdne dělena do směn. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 6 Služební dobu rozvrhuje, začátek a konec pracovní doby určuje služební orgán. Služebním předpisem stanoví služební orgán podrobnější pravidla pro rozvržení služební doby včetně začátku a konce služební doby v rámci pevného rozvržení pracovní doby a pravidla pružného rozvržení služební doby.

Služební orgán je povinen vypracovat písemný týdenní rozvrh služební doby a seznámit s ním, popř. s jeho změnou státní zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je služební doba rozvržena.

Délka stanovené týdenní služební doby činí 40 hodin týdně.

Služební doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Je-li služební doba rozvržena do méně než pět dnů v pracovním týdnu, jedná se o tzv. stlačený týden.

Služební orgán může stanovenou týdenní služební dobu rozvrhnout následovně: ▪ rovnoměrným způsobem – v každém týdnu je rozvržena celá služební doba a množství rozvržené služební doby se v jednotlivých týdnech neliší ▪ nerovnoměrným způsobem – v jednotlivých týdnech je rozvrženo vyšší, popř. nižší množství služební doby, než kolik činí stanovená týdenní služební doba, přičemž v tzv. vyrovnávacím období musí služební orgán zajistit, aby průměrn á týdenní služební doba nepřesahovala stanovenou týdenní služební dobu ▪ v pružném rozvržení služební doby.

Služební úřad je povinen vést u jednotlivých státních zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odsloužené směny, odsloužené služby přesčas, odsloužené služby v noční době, odsloužené služby v době služební pohotovosti a služební pohotovosti, kterou státní zaměstnanec držel.

Kratší služební doba neboli tzv. zkrácený úvazek

Služební orgán může na žádost státnímu zaměstnanci povolit kratší služební dobu, tzv. zkrácený úvazek. O povolení kratší služební doby se vede řízení ve věcech služby, žádost státního zaměstnanec musí splňovat náležitosti podání podle správního řádu, služební orgán vydává správní rozhodnutí, proti němuž se státní zaměstnanec může odvolat.

Služební orgán má při povolování kratší služební doby na zřeteli především řádné plnění úkolů v působnosti služebního úřadu, na straně státního zaměstnance přihlíží např. k jeho zdravotnímu a osobnímu stavu nebo k jeho rodinným poměrům.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 7 Těhotné státní zaměstnankyni, státnímu zaměstnanci se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvode m a s tátnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, osamělému státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, a státnímu zaměstnanci, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuj e o osobu, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu, služební orgán kratší služební dobu (změnu rozvržení služební doby , pružné rozvržení služební doby ) nepovolí pouze, pokud by to bránilo řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

Pokud je státnímu zaměstnanci povolena kratší služební doba, služebn í orgán též rozhodnutím stanoví plat státního zaměstnance ve výši odpovídající povolené kratší služební době. V tomto případě se poskytovaný plat odpovídajícím způsobem sníží.

Kratší služební doba má vliv na výměru dovolené , výměra dovolené se v tomto případě odpovídajícím způsobem sníží.

Pevné rozvržení služební doby

V rámci pevného rozvržení služební doby je služební doba v Ministerstvu vnitra rozvržena od pondělí do čtvrtka od 7,30 hodin do 16,15 hodin a v pátek od 7,30 hodin do 15,00 hodin.

U pevného rozvržení si státní zaměstnanec může po žádat o posunutí začátku a konce služební doby.

Pružné rozvržení služební doby

Státní zaměstnanec si může požádat o povolení pružného rozvržení služební doby.

V pružném rozvržení služební doby stanoví služební orgán její základní část, tzn. dobu, po kterou je státní zaměstnanec povinen být v místě výkonu služby, a volitelnou část, tzn. dobu, jejíž začátek a konec si státní zaměstnanec volí sám.

V Ministerstvu vnitra je základní část stanovena od 9,00 hodin do 14,00 hodin, volitelné úseky od 6,00 do 9,00 hodin a od 14,00 do 18,00 hodin . Součet základní a volitelné části služe bní doby v rámci jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Státní zaměstnanec také musí dodržovat pravidla pro pobyt na pracovišti stanovená v provozním řádu bud ovy služebního úřadu nebo organizačního útvaru (ten může např. stanovovat, že zaměst nanci se mohou na pracovišti zdržovat pouze v pracovní dny v době od 5,00 hodin do 20,00 hodin).

V rámci pružného rozvržení služební doby je vyrovnávací období jeden kalendářní měsíc.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 8 Pokud byla služební doba rozvržena pruž ně, neuplatní se toto rozvržení při služební cestě, v době čerpání dovolené , při nutnosti plnění naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec jsou pevně stanoveny, pokud tomu brání provozní důvody, v době důležitých osobních překážek na straně státního zaměstnance , případně v dalších případech stanovených služebním orgánem. V takovém případě je služební doba pevně ro zvržena od pondělí do pátku od 7,45 do 16,15 hodin.

Těhotné státní zaměstnankyni, státnímu zaměstnanci se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvode m a s tátnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, osamělému státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, a státnímu zaměstnanci, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažné ho zdravotního důvodu, není pružné rozvržení služební doby povoleno pouze v případě, pokud by to bránilo řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

Pružné rozvržení služební doby nemá vliv na výměru dovolené.

Individuální rozvržení služební doby a tzv. stlačený týden

Služební orgán může na žádost státní zaměstnance povolit individuální rozvržení služební doby spočívající v odlišném určení začátku a konce smě ny oproti obecnému nastavení ve služebním úřadu.

Individuální rozvržení služební doby může spoč ívat například v rozvržení týdenní služební doby do méně než 5 dnů v týdnu (např. 4 dny v týdnu po desetihodinových směnách) – takovému rozvržení služební doby se říká tzv. stlačený týden.

Stlačený týden je nejčastěji využíván u státních zaměstnanců, kterým byla současně povolena kratší služební doba (při úvazku 20 hodin týdně to mohou být např. 4 dny v týdnu po pětihodinových směnách).

Stlačený týden nemá vliv na výměru dovolené, ale má vliv na počet d nů poskytovaného indispozičního volna – počet dnů indispozičního volna odpovídá počtu dnů v týdnu, v nichž je vykonávána služba.

Služební pohotovost

Služební pohotovostí se rozumí doba, v níž je státní zaměstnanec připraven k výkonu služby.

Služební pohotovost státnímu zaměstnanci nařizuje písemně jeho představený. Toto nařízení musí obsahovat určení místa, na kterém bude státní zaměstnanec držet služební pohotovost

sekce státního tajemníka, 2025 strana 9 a které je odlišné od jeho služebního působiště (např. v místě bydliště státního zaměstnance). Rovněž může obsahovat určení tzv. dosažitelnosti, po kterou státní zaměstnanec je povinen dostavit se k výkonu služby na pracoviště do určité doby.

Za dobu držení služební pohotovosti přísluší státnímu zaměstnanci odměna ve výši 10 % průměrného výdělku.

Pokud v době služební pohotovosti vznikne potřeba vykonávat službu a státní zaměstnanec plnil služební úkoly, považuje se služba takto konaná za službu přesčas.

V době služební pohotovosti se n euplatní tzv. právo odpojit se, protože státní zaměstnanec musí být kontaktní i mimo služební dobu.

Služba přesčas

Službou přesčas je služba konaná nad stanovenou týdenní služební dobu a mimo rámec rozvrhu směn.

Službu přesčas lze konat jen výjimečně, a to na zákla dě písemného nařízení představeným nebo s jeho souhlasem. Službou přesčas ne ní, pokud se státní zaměstnanec zdržuje na pracovišti mimo stanovenou služební dobu na základě vlastního rozhodnutí.

Maximální rozsah služby přesčas činí 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce. Dle Kolektivní dohody uzavřené v Ministerstvu vnitra je stanoveno o bdobí, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Představený může službu přesčas nařídit z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu.

Za službu přesčas přísluší státnímu zaměstnanci plat za službu přesčas a příplatek za službu přesčas nebo náhradní volno. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

V případě představených je plat stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Výjimkou je práce přesčas konaná v no ci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, za kterou je služební orgán povinen plat nebo náhradní volno poskytnout.

V případě představeného, který je služebním orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu, je v jeho platu přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 10 Služba v noční době

Službou v noční době je služba konaná v časovém úseku mezi 22. hodinou a 6. hodinou.

Délka směny státního zaměstnance konajícího službu v noční době nesmí přesáhnout 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, pokud tomu nebrání provozní důvody.

Státní zaměstnanec smí konat službu v noční době pouze, pokud to umožňuje jeho zdravotní stav. Za tímto účelem musí být pravidelně vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Požádá-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstna nkyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která vykonává službu v noci, o převedení na jiné služební místo, na němž není služba vykonávána v noční době, služební orgán je povinen jí vyhovět.

Za hodinu služby v noční době přísluší státnímu zaměstnanci příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. DOBA ODPOČINKU Doba mimo služební dobu, v níž státní zaměstnanec nevykonává službu, se nazývá dobou odpočinku. Úprava doby odpočinku se obecně řídí zákoníkem práce.

Doba odpočinku zahrnuje: ▪ dovolenou ▪ nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami ▪ nepřetržitý odpočinek v týdnu ▪ dny pracovního klidu ▪ přestávky ve službě.

Dovolená

Výměra dovolené státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce.

Státnímu zaměstnanci vznikne buď právo na celou dovolenou za kalendářní rok (pokud služební poměr trvá celý kalendářní rok), nebo na její poměrnou část vypočtenou podle počtu týdnů, které státní zaměstnanec v kalendářním roce odsloužil, včetně doby, po kterou nekonal službu, ale která se pro účely dovolené za výkon služby považuje (např. dovolená, čerpání náhradního volna za službu přesčas, placené svátky, překážky v práci).

sekce státního tajemníka, 2025 strana 11 Výpočet dovolené, na kterou vznikl státnímu zaměstnanci v daném kal endářním roce nárok, se provádí v hodinách, které se v závislosti na délce stanovené týdenní služební doby přepočítávají na dny.

Dovolenou nařizuje písemně představený. Konkrétní u rčení doby čerpání dovolené je představený povinen písemně oznámit státnímu zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se státním zaměstnancem na kratší době.

Dovolenou lze čerpat v týdnech, ve dnech, nebo se souhlasem státního zaměstnance výjimečně v půldnech.

Státní zaměstnanec může požádat o převod dovolené do dalšího kalendářního roku v rozsahu jednoho týdne.

Za dobu dovolené náleží státnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.

Nepřetržitý odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu

Nepřetržitý denní odpočinek musí činit nejméně 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Výjimečně jej lze zkrátit až na 8 hodin s tím, že následující nepřetržitý odpočinek bude o dobu zkrácení prodloužen.

Státnímu zaměstnanci je poskytnut nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem v trvání alespoň 11 hodin, na který musí bezprostředně navazovat; celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem . Pokud tomu nebrání podmínky výkonu služby, měl by být stanoven všem státním zaměstnancům na stejný den tak, aby do něho spadala neděle; výjimečně jej lze zkrátit až na 24 hodin, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby státnímu zaměstnanci byl poskytnut za období 2 týdnů nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce alespoň 70 hodin.

Dny pracovního klidu

Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu, a svátky. Výkon služby v těchto dnech může představený státnímu zaměstnanci nařídit jen výjimečně . Za hodinu služby v sobotu a v neděli přísluší státnímu zaměstnanci příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

Přestávky ve službě

Přestávky ve službě představují dobu, během níž státní zaměstnanec obvykle přeruší výkon služby během směny.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 12

Na přestávku na jídlo a oddech má státní zaměstnanec nárok nejdéle po 6 hodinách nepřetržitého výkonu služby , a to přestávku v trvání nejméně 30 m inut. Tento rozsah lze rozdělit do více časových úseků, přičemž alespoň jeden z těchto úseků musí trvat minimálně 15 minut. Přestávka se neposkytuje na začátku a na konci služební doby a nezapočítává se do odsloužené služební doby. Státní zaměstnanec může během přestávky opustit pracoviště.

Pokud státní zaměstnanec vykonává takovou službu, kterou nelze přerušit (nelze umožnit přestávku), musí mu být bez přerušení činností poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo. Její výměra, resp. doba trvání, není konkrétně vymezena. Přiměřená doba na jídlo a oddech se započítává do odsloužené služební doby.

Státním zaměstnancům, kteří vykonávají činnost, která zatěžuje jejich organismus , se poskytuje tzv. bezpečnostní přestávka . Tato přestávka se započítává do odsloužené služební doby

Státním zaměstnankyním, které kojí, přísluší přestávka na kojení, a to v rozsahu maximálně dvakrát 30minutové přestávky na každé kojené dítě do jednoho roku věku za směnu, u kratší služební doby ( alespoň poloviční úvazek) přísluší jedna 30minutová přestávka za směnu . Přestávka na kojení se započítává do odsloužené služební doby. SLUŽEBNÍ VOLNO Služební volno z důvodů překážek ve službě na straně státního zaměstnance

Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a v některých případech na plat , nemůže-li pro překážky ve službě na straně státního zaměstnance uznané právními předpisy vykonávat státní službu, kterou by jinak vykonávat mohl a měl.

Poskytování služebního volna je upraveno v § 104 zákona o státní službě s odkazem na ustanovení § 191, § 191a, § 195 až 198, § 199 odst. 1 a 2, § 200 až § 204 a § 206 zákoníku práce. Bližší podmínky poskytování služebního volna jsou dále upraveny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a v nařízení vlády č. 135/2015 Sb., o dalších překáž kách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat.

Důležité osobní překážky ve službě ▪ dočasná neschopnost k výkonu služby ▪ karanténa ▪ mateřská nebo rodičovská dovolená ▪ ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, péče o dítě mladší 10 let, nebo jiného člena domácnosti podle zvláštních právních předpisů

sekce státního tajemníka, 2025 strana 13

Jiné důležité osobní překážky ve službě ▪ vyšetření nebo ošetření ▪ pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce ▪ přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků ▪ znemožnění cesty do zaměstnání ▪ svatba vlastní, svatba dítěte, svatba rodiče ▪ narození dítěte ▪ úmrtí ▪ doprovod ▪ pohřeb spoluzaměstnance ▪ přestěhování ▪ vyhledání nového zaměstnání ▪ péče o matku a dítě po porodu1 ▪ svatba sourozence, svatba vnoučete1 ▪ doprovod dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět1 ▪ účast na vlastní promoci, promoci manžela, partnera, dítěte, sourozence nebo vnoučete1 ▪ zařízení osobních záležitostí1

Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu ▪ výkon veřejné funkce ▪ výkon občanské povinnosti ▪ služební volno související s brannou povinností ▪ výkon funkce člena orgánu odborové organizace, rady zaměstnanců, volební komise, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ▪ výkon jiné odborové činnosti ▪ účast na školení pořádaném odborovou organizací ▪ odběr krve, aferéza ▪ odběr dalších biologických materiálů ▪ činnost při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti ▪ činnost člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu ▪ činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástup ců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních

1 placené překážky ve službě na straně státního zaměstnance nad rámec překážek v režimu zákoníku práce: 2 dny pro otce dítěte v období 6 týdnů po narození dítěte k péči o matku a dítě po porodu, 1 den k účasti na svatbě sourozence nebo vnoučete, 1 den k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět, 1 den k účasti na promoci vlastní, manžela, partnera, dítěte, sourozence nebo vnoučete, 1 den v kalendářním roce k zařízení osobních záležitostí

sekce státního tajemníka, 2025 strana 14 zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a obdobná činnost na sportovních soustředěních dětí a mládeže ▪ činnost zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání ▪ činnost dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva ▪ činnost dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci ▪ činnost při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni

Rozsah služebního volna při překážkách ve službě na straně státního zaměstnance a plat v době jeho čerpání jsou určeny zákonem o s tátní službě, zákoníkem práce a prováděcími nařízeními vlády.

Překážky ve službě na straně státního zaměstnance se dělí na ty, které jsou státnímu zaměstnanci dopředu známy, a na ty, které nebyly zaměs tnanci předem známy. O překážce předem známé musí státní zaměstnanec služební orgán /představeného včas uvědomit, resp. o poskytnutí služebního volna musí státní zaměstnanec včas požádat. Pokud jde o překážky, které nebyly státnímu zaměstnanci předem známy, musí o nich státní zaměstnanec služební orgán/představeného uvědomit bez zbytečných odkladů.

Služební volno z důvodů překážek ve službě na straně služebního úřadu

Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a na plat, nemůže-li pro překážky ve službě na straně služebního úřadu vykonávat státní službu, kterou by jinak vykonávat mohl a měl.

Poskytování služebního volna je upraveno v § 106 zákona o státní službě bez odkazu na pracovněprávní předpisy. Jedná se konkrétně o následující p řekážky ve službě na straně služebního úřadu: ▪ provozní příčiny ▪ nepříznivé povětrnostní vlivy ▪ jiné než shora uvedené překážky na straně služebního úřadu

Neplacené služební volno

Může být státnímu zaměstnanci povoleno až na dobu 12 měsíců na základě jeho písemné žádosti (pro služební volno nad 12 měsíců musí státní zaměstnanec požádat o tzv. přerušení výkonu služby). Není na něj nárok (nelze je vymáhat). Nejčastějšími důvody jsou péče o dítě do 4 let věku, péče o osobu závislou na pé či jiné osoby, doprovod manžela/manželky při vyslání do zahraničí aj.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 15 Služební volno k individuálním studijním účelům

Podle § 108 zákona o státní službě státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce služební volno k individuálním studijním účelům (dále jen „ studijní volno“) v rozsahu 5 dnů výkonu služby. Za dobu čerpání studijního volna se státnímu zaměstnanci plat nekrátí, ale náklady vynaložené na dosažení individuálního studijního účelu nese sám státní zaměstnanec.

Rozsah studijního volna až 5 dnů v kalendářním roce se ani v případě, že státní zaměstnanec nevykonává službu po celý kalendářní rok (typicky přijetí do služebního poměru v průběhu roku), nekrátí. Není -li však v daném kalendářním roce vy čerpáno, do dalšího roku se nevyčerpaná část nepřevádí.

Toto studijní volno lze čerpat především za účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností týkajících se služebního místa státní ho zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, a působnosti organizačního útvaru, v němž je jeho služební místo zařazeno . Služební volno k individuálním studijním účelům lze dále čerpat za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance.

Čerpání studijního volna za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, povoluje p ředstavený na žádost státního zaměstnance. Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, představený toto čerpání při existenci zákonem předvídaného důvodu v zásadě musí povolit.

Studijní volno za účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalo stí a dovedností v zájmu služebního úřadu a v zájmu státu anebo za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, který nevykonává ani dotčený státní zaměstnanec, ani žádný jiný státní zaměstnanec v témže organizačním útvaru , nebrání-li tom u řádné plnění úkolů služebního úřadu, představený povolit může. Na povolení zde tedy není přímý nárok jako v předchozím případě, představený zde v rámci svého správního uvážení přezkoumává existenci zájmu služebního úřadu a státu.

Představený povoluje služební volno písemně. INDISPOZIČNÍ VOLNO Na základě kolektivní dohody uzavřené v rámci Ministerstva vnitra může státní zaměstnanec na základě jeho oznámení o osobních důvodech bez povinnosti předložení dokladu o důvodu nepřítomnosti čerpat indispoziční volno. Státní zaměstnanec je povinen oznámit čerpání indispozičního volna neprodleně poté, co jeho potřeba vznikne. Indispoziční volno může být čerpáno v rozsahu 5 dnů v průběhu kalendářního roku.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 16

Státním zaměstnancům, kteří mají stanovenou nebo povolenou kratší služební dobu rozvrženou jinak než do pětidenního pracovního týdne, je poskytnuto v kalendářním roce tolik pracovních dnů indispozičního volna, na kolik pracovních dnů v týdnu je rozvržena jejich služební doba.

Za dobu čerpání indisp ozičního volna se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. Pro stanovení nároku na dovolenou se indispoziční volno považuje za výkon služby. Nevyčerpaná indispoziční volna nelze převádět do dalšího roku. V době indispozičního volna nemá zaměstnanec nárok na úhradu zvýhodněné stravy. ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA Úřednická zkouška je jedním z důležitých institutů zákona o státní službě. Způsob provedení, hodnocení a evidence úřednické zkoušky a výši paušální částky nákladů na vykonání obecné a zvláštní části úřednické zko ušky stanoví vyhláška o úřednické zkoušce, problematiku rovnocennosti její zvláštní části pak upravuje nařízení vlády o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky.

Každý státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku, která je tvořena dvěma samostatnými celky - obecnou a zvláštní částí, pro každý obor služby, v němž vykonává službu, a to obecnou část úřednické zkoušky nejpozději do 9 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, zvláštní část úřednické zkoušky nejpozději do 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebo 18 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby. Tato lhůta se státnímu zaměstnanci prodlužuje o dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu.

Státnímu zaměstnanci je umožněno čerpání 2 dnů služebního volna na přípravu k vykonání obecné části úřednické zkoušky a 2 dnů služebního volna na přípravu k vykonání zvláštní části úřednické zkoušky. Čerpání služebního volna k individuálním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.

Obecná část úřednické zkoušky • je společná pro všechny obory služby (koná se úspěšně pouze jednou), • koná se v českém jazyce, • má formu písemného testu, • test obsahuje celkem 30 ot ázek, ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, přičemž vždy právě jen 1 odpověď je správná, • pro úspěšné vykonání je potřeba alespoň 23 správných odpovědí, • trvá maximálně 30 minut; v případech hodných zvláštního zřetele (především zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění zkoušené osoby) je možné tuto dobu prodloužit, zpravidla nejdéle na 60 minut,

sekce státního tajemníka, 2025 strana 17 • koná se samostatně a její úspěšné vykonání je předpokladem pro možnost konání zvláštní části úřednické zkoušky.

Zvláštní část úřednické zkoušky • koná se až po úspěšném vykonání obecné části, • koná se zvlášť pro každý obor služby, • koná se v českém jazyce, • koná se ústně formou řízeného rozhovoru před tříčlennou zkušební komisí, zřízenou ústředním správním úřadem, který je garantem příslušného oboru služby, • zkoušený si losuje 3 zkušební okruhy ze seznamu 20 zkušebních okruhů, • pro úspěšné vykonání jsou potřeba alespoň 2 správné odpovědi (o hodnocení zkušební komise hlasuje, rozhoduje většina hlasů) • trvá zpravidla nejdéle 60 minut, a to včetně nejméně 15, maximálně 30 minut přípravy (v případech hodných zvláštního zřetele je možné dobu přípravy prodloužit, zpravidla nejdéle na 60 minut).

Zkušební otázky k obecné části a zkušební okruhy ke zvláštní části pro jednotlivé obory služby, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky pro obecnou část a zkušební okruhy pro zvláštní část k jednotlivým oborům služby, a učební text k obecné části a ke zvláštní části pro jednotlivé obory služby jsou zveřejňovány v informačním systému o státní službě – portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a jeho prostřednictvím jsou veřejně dostupné z internetových stránek sekce pro státní službu Ministerstva vnitra.

Každou část úřednické zkoušky lze na náklady služebního úřadu opakovat pouze jednou, a to nejdříve po uplynutí 21 dnů po neúspěšném vykonání příslušné části úřednické zkoušky.

Ten, kdo vykonal zkoušku vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku, která je ze zákona rovnocenná obecné části úřednické zkoušky, není povinen obecnou část úřednické zkoušky konat, pokud si požádá o uznání rovnocennosti.

Zvláštní část úřednické zkoušky není povinen vykonat ten, kdo vykonal jinou, zvláštní části úřednické zkoušky rovnocennou zkoušku. Seznam těchto zkoušek pro jednotlivé obory služby je uveden v příloze č. 1 a 2 nařízení vlády o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky. Jedná se o některé zkoušk y zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku nebo zkoušky podle jiných zákonů (např. auditorská zkouška, advokátní zkouška, odborná justiční zkouška apod.).

Žádost o vykonání obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky na náklady služebního úřadu, tj. pro obor služby, k jehož výkonu byl státní zaměstnanec na služební místo zařazen nebo jmenován, podává dotčený státní zaměstnanec ve svém služebním úřadu, zpravidla cestou bezprostředně nadřízeného představeného, odpovědnému personal istovi služebního

sekce státního tajemníka, 2025 strana 18 úřadu. Obecnou část úřednické zkoušky koná státní zaměstnanec zpravidla ve svém služebním úřadu, zvláštní část úřednické zkoušky koná ve služebním úřadu, který určí garant oboru služby. Dotčený státní zaměstnanec se nikdy na konání úřednické zkoušky na náklady služebního úřadu nepřihlašuje sám. Termíny úřednické zkoušky veřejně přístupné z portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku mají pouze orientační charakter a lze na ně odkázat v podané žádosti.

V případě skončení služebního pom ěru a jeho pozdějšího opětovného vzniku se jednou úspěšně vykonaná úřednická zkouška (či její část) již znovu nekoná.

Jestliže státní zaměstnanec s povinností vykonat úřednickou zkoušku konal opakovaně obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky neúspěšn ě, může příslušnou část úřednické zkoušky (na třetí a případně další pokus y) vykonat na vlastní náklady. Žádost o vykonání obecné části úřednické zkoušky na vlastní náklady pak podává sám na sekci pro státní službu, žádost o vykonání zvláštní části úřednické zkoušky podává rovněž sám garantovi příslušného oboru služby.

Státní zaměstnanec má v kalendářním roce rovněž nárok na dva bezúplatné pokusy na složení zvláštní části úřednické zkoušky pro nejvýše dva obory státní služby nesystemizované na jeho služebním místě včetně jednoho opakování každé této zvláštní části. Třetí a další pokus je již zpoplatněn, počet těchto pokusů ale není nijak omezen. Stejně tak není omezen počet pokusů pro státního zaměstnance, který hodlá vykonat úřednickou zkoušku pro jiné ne ž v tomto odstavci zmíněné obory služby, přičemž při každém konání úřednické zkoušky je rovněž třeba uhradit náklady s ní spojené.

Vykonal-li nově přijatý státní zaměstnanec úřednickou zkoušku v oboru služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen n ebo jmenován, ještě před přijetím do služebního poměru na své náklady, má nárok na úhradu těchto nákladů. Náhradu těchto nákladů na základě jeho písemné žádosti poskytuje po uplynutí zkušební doby ten služební úřad, ve kterém vykonává službu. VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ Adaptační proces

Adaptační proces nového zaměstnance se uskutečňuje pod vedením mentora. Zahajuje se dnem nástupu do služby na služebním místě a probíhá zpravidla 6 měsíců, nejméně však 60 odsloužených dnů.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 19 Prohlubování vzdělání

Těžištěm vzdělávání státních zaměstnanců je prohlubování vzdělání, které se uskutečňuje na základě § 107a zákona o státní službě a zaměřuje se na další odborný růst státního zaměstnance v jím vykonávaném (každém) oboru služby. Prohlubování vzdělání je zákonným právem i povinností státního zaměstnance.

Rozsah prohlubování vzdělání státního zaměstnance určuje služební orgán , který přitom vychází zejména z výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance a z návrhů jeho představeného.

Prohlubování vzdělání státního zaměstnance se považuje za výkon služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat. Náklady vynaložené na pro hlubování vzdělání nese výlučně služební úřad.

Přímo zákon o státní službě prohlubování vzdělání člení na ▪ vstupní vzdělávání ▪ průběžné vzdělávání ▪ vzdělávání představených ▪ jazykové vzdělávání.

V mimořádných případech, které se vyskytnou během kalendářního roku (např. v případě nově přijatého zaměstnance během kalendářního roku) je možné zpracovat státnímu zaměstnanci mimořádný individuální vzdělávací plán.

Na základě řádných individuálních vzdělávacích plánů vypracuje služební úřad zpravidla jednou ročně komplexní plán vzdělávacích akcí služebního úřadu rozčleněný dle jednotlivých druhů vzdělávání. Na základě jeho schválení služební úřad zabezpečuje realizaci jednotlivých vzdělávacích akcí, uvedených v tomto komplexním plánu vzdělávacích akcí.

Služební volno k individuálním studijním účelům

Státní zaměstnanec může v kalendářním roce podle § 108 zákona o státní službě čerpat služební volno k individuálním studijním účelům (blíže kapitola Služební volno).

Zvyšování vzdělání

Státní zaměstnanec si též podle § 109 zákona o státní službě a násled ných ustanovení případně může i zvýšit vzdělání na náklady služebního úřadu (přičemž zvýšením vzdělání se rozumí též jeho rozšíření). Ke zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně služebního volna k tomuto vzdělání je třeba povolení služebního orgánu formou rozhodnutí.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 20

Zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu je možné výlučně studiem na střední, vyšší odborné škole, studiem na vysoké škole (včetně kurzu celoživotního vzdělávání) a vysláním na studijní pobyt.

Státnímu zaměstnanci, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu, vzniká závazek spočívající v případě studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v povinnosti setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání studia a v případě vyslání na studijní pobyt v povinnosti setrvat po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu jednoho roku až pět let podle výše vynaložených nákladů (takový závazek u studijního pobytu prvně vzniká, když náklady přesáhnou částku 20 000 Kč). Nesplní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru po stanovenou dobu, je povinen uhradit služebnímu úřadu náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt anebo jejich poměrnou část, splní -li tento závazek jen z části. Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho služební poměr skončí v průběhu studia nebo vyslání na studijní pobyt dle § 111 odst. 2 písm. b) zákona o státní službě. SLADĚNÍ RODINNÉHO A OSOBNÍHO ŽIVOTA S VÝKONEM STÁTNÍ SLUŽBY Sladěním rodinného a osobního života s výkonem státní slu žby nebo také zkráceně „slaďováním“ se rozumí skloubení služební stránky života státního zaměstnance s rodinnou a osobní stránkou. Cílem je nalezení rovnováhy mezi řádným výkon em služby v zájmu státu a poskytnutím dostatečného prostoru pro osobní a rodinný život stát ního zaměstnance a uspokojování jeho soukromých potřeb.

Služební úřad je povinen vytvářet podmínky pro slaďování.

Tomu napomáhají nástroje slaďování, přičemž podrobná pravidla pro jejich uplatňování jsou stanovena v každém služebním úřadu jin ak, a to s ohledem na specifika výkonu služ by v daném služebním úřadu . Služební orgán při nastavování pravidel pro využívání institutů slaďování musí mít na zřeteli především řádné plnění úkolů v působnosti služe bního úřadu, na straně státního zaměstnance přihlíží např. k jeho zdravotnímu a osobnímu st avu nebo k jeho rodinným poměrům.

Nástroje slaďování

Změna rozvržení služební doby , p ovolení kratší služební doby : Na základě žádosti státního zaměstnance, např. z důvodu zdravotního stavu státního zaměstnance, péče o dítě, péče o osobu závislou na péči jiné o soby, dojíždění do místa výkonu služby. Více uvádí kapitola Služební doba.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 21 Výkon služby z jiného místa (tzv. home of fice) je umožněn na základě písemné dohody státního zaměstnance se služebním orgánem. Státní zaměstnanec vykonává službu z místa, které je odlišné od pracoviště – typicky z domova.

Výkon služby z jiného místa nelze umožnit státním zaměstnancům, kteří vykonávají správní činnosti spočívající z převážné části v osobním kontaktu s osobami, který nelze nahradit jiným způsobem komunikace, nebo kteří vykonávají činnosti, pro jejichž výkon je nezbytné užití věcí nebo informací, u kterých právní předpis nebo jejich povaha vylučuje nakládání mimo pracoviště.

Mateřská škola Ministerstva vnitra je zřízena Městskou částí Prahy 7 jako odloučené pracoviště Mateřské školy Letohradská, zabezpečuje předškolní vzdělávání dětí zaměstnanců Ministerstva vnitra . S lužby spojené s provozem školky zajišťuje Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra.

Právo odpojit se: Státní zaměstnanec má mimo služební dobu právo přerušit svou aktivitu (odhlásit se) v digitá lních nástrojích či aplikacích sloužících ke služební komunikaci nebo k plnění služebních úkolů , zejména z důvodů uplatnění práva na respektování svého soukromí.

Další nástroje slaďování ▪ placené překážky ve službě na straně státního zaměstna nce nad rámec překážek v režimu zákoníku práce (více kapitola Služební volno) ▪ neplacené služební volno (více kapitola Neplacené služební volno) ▪ indispoziční volno (více kapitola Indispoziční volno)

Služební úřad je státním zaměstnancům čerpajícím mateřskou dovolenou, rodičovsk ou dovolenou nebo neplacené služební volno z důvodu pé če o dítě do 4 let věku povinen umožnit: ▪ účast na vzdělávání (na žádost státního zaměstnance, na náklady služebního úřadu), ▪ přístup k informacím o změnách v působnosti a organizaci služebního úřadu, ▪ přístup na pracoviště, pokud to nevylučuje povaha správních činností. SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ Každý státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení . Podrobnosti provádění služebního hodnocení může svým služebním předpisem stanovit služební orgán, ve kterém může stanovit také povinnost provádět pravidelné služební hodnocení všech státních zaměstnanců ve služebním úřadu.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 22 První služební hodnocení se vždy provede nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, (tj. před koncem zkušební doby), ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.

Cílem je zhodnotit, jak státní zaměstnanec vykonává službu, a poskytnout mu zpětnou vazbu. Všichni státní zaměstnanci jsou hodnoceni v rámci dvou společných kritérií, a to kvalita výkonu státní služby a množství plněných služebních úkolů a služební tempo. V případě řadových státních zaměstnanců se dále hodnotí kritérium osobní přístup , v případě služebního hodnocení představeného to je organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.

Služební hodnocení obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance.

Služební hodnocení provádí zpravidla bezprostředně nadřízený představený (hodnotitel) v součinnosti se služebním orgánem na základě hodnotících kritérií.

Služební hodnocení musí obsahovat závěr, jakých výsledků státní zaměstnanec ve službě dosahoval, ty mohou být vynikající, velmi dobré, dobré, dostačující, nevyhovující.

Od výsledku služebního hodnocení se odvíjí výše osobního příplatku a určuje se rozsah prohlubování vzdělání státního zaměstnance. V závěru služebního hodnocení je tedy vždy uvedeno doporučení na přiznání, zvýšení, snížení, ponechání osobního příplatku v nezměněné výši nebo odejmutí osobního příplatku státního zaměstnance.

Se svým hodnocením musí být státní zam ěstnanec vždy seznámen. Seznámení s hodnocením probíhá formou rozhovoru hodnotitele se státním zaměstnancem (přítomny mohou být i další osoby určené státním zaměstnancem či služebním orgánem).

Nesouhlasí-li státní zaměstnanec s obsahem svého služebního hodnocení, může do 15 dnů ode dne seznámení se svým hodnocením podat písemnou formou námitky služebnímu orgánu. Služební orgán musí do 30 dní podané námitky vyřídit.

Námitky proti služebnímu hodnocení nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, vrchního ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu vyřizuje služební komise.

Pokud je služební hodnocení státního zaměstnance nevyhovující, provede se po uplynutí 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s jeho předchozím služebním hodnocením mimořádné služební hodnocení . V případě, že obě po sobě jdoucí služební

sekce státního tajemníka, 2025 strana 23 hodnocení státního zaměs tnance dosáhnou nevyhovujících výsledků, rozhodne služební orgán o skončení služebního poměru tohoto státního zaměstnance.

Pokud služební hodnocení představeného obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících nebo dostačujících výsledků nebo pokud je hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců klasifikováno jako plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami nebo plněné nedostatečně, je představený ze svého služebního místa odvolán.

Hodnocení státních zaměstnanců je nepřetržitým procesem. Povinnost průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnanců představeným ukládá zákon o státní službě. Hodnotitel má postupovat nestranně, nezaujatě, spravedlivě a musí vycházet z podkladů týkajících se výkonu služby státního zaměstnance v hodnoceném období.

Druhy služebního hodnocení ▪ první služební hodnocení ▪ služební hodnocení dle potřeby – z iniciativy hodnotitele, reaguje na změny ve výkonu služby ▪ služební hodnocení na požádání – z iniciativy státního zaměstnance ▪ mimořádné služební hodnocení z důvodu nevyhovujících výsledků státního zaměstnance ▪ přechodové služební hodnocení – při přechodu státního zaměstnance do jiného služebního úřadu

Pravidelné služební hodnocení není na služebním úřadu Ministerstvo vnitra zavedeno. SLUŽEBNÍ OZNAČENÍ Výsledek služebního hodnocení má rovněž vliv na služební označení.

Novela zákona o státní službě účinná od 1. ledna 2025 zavedla v § 7 nový systém služebního označení řadových státních zaměstnanců. Služební označení již není odvozeno primárně od dosaženého vzdělání a od platové třídy, do níž je zařazeno služební místo, na němž státní zaměstnanec vykonává službu. Nově se odvozuje od náročnosti vykonávaných činností a od toho, na jaké úrovni státní zaměstnanec tyto činnosti vykonává. Konkrétně se jedná o tato služební označení:

Základní služební označení: Státnímu zaměstnanci zařazenému v 6. až 9. platové třídě přísluší základní služební označení referent. Státnímu zaměstnanci zařazenému v 10. až 16. platové třídě přísluší základní služební označení ministerský rada.

sekce státního tajemníka, 2025 strana 24 Mimořádné služební označení: Státní tajemník může přiznat státnímu zaměstnanci v 6. až 9. platové třídě služební označení vyšší referent . Státní tajemník může přiznat státnímu zaměstnanci v 10. až 16. platové třídě služební označení vyšší ministerský rada , plní -li kvalitně zpravidla náročnější služební úkoly a při jejich plnění projevuje nadstandardní míru znalostí a dovedností. Státní tajemník může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10. až 16. platové třídě mimořádné služební označení odborný ministerský rada, vrchní ministerský rada nebo odborný ministerský garant, a to následovně: ▪ odborný ministerský rada plní zpravidla nejnáročnější služební úkoly, přičemž jeho odborné znalosti v určité oblasti nebo specifické dovednosti významně převyšují ostatní státní zaměstnance, ▪ vrchní ministerský rada dlouhodobě koordinuje nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, a svými interpersonálními a organizačními dovednostmi významně převyšuje ostatní státní zaměstnance, ▪ odborný ministerský garant splňuje podmínky pro přiznán í služební označení odborný ministerský rada nebo vrchní ministerský rada a podílí se na vzdělávání státních zaměstnanců podle zákona o státní službě.

Informace o složkách platu https://mv.gov.cz/documents/informace-o-slozkach-platu?disposition=attachment

strana 1 ÚDAJE O SLOŽKÁCH PLATU PRO VYHLAŠOVANÁ VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ V MINISTERSTVU VNITRA Platový tarif Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif podle následující stu pnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance (v Kč měsíčně): Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 do 1 roku 23 470 25 190 27 030 29 090 31 670 35 080 39 510 44 930 51 580 2 do 2 let 24 260 25 990 27 930 30 050 32 730 36 240 40 840 46 460 53 360 3 do 4 let 25 050 26 870 28 870 31 100 33 870 37 520 42 330 48 150 55 330 4 do 6 let 25 870 27 760 29 850 32 130 35 000 38 810 43 780 49 840 57 270 5 do 9 let 26 730 28 680 30 840 33 210 36 210 40 140 45 280 51 580 59 290 6 do 12 let 27 640 29 630 31 850 34 340 37 450 41 530 46 870 53 390 61 420 7 do 15 let 28 540 30 660 32 940 35 520 38 740 42 990 48 530 55 310 63 620 8 do 19 let 29 490 31 680 34 060 36 720 40 060 44 480 50 240 57 260 65 880 9 do 23 let 30 470 32 740 35 220 37 960 41 420 45 990 51 950 59 270 68 220 10 do 27 let 31 510 33 860 36 410 39 270 42 860 47 610 53 810 61 390 70 650 11 do 32 let 32 610 35 020 37 690 40 640 44 360 49 280 55 700 63 570 73 190 12 nad 32 let 33 710 36 210 38 990 42 050 45 940 51 040 57 700 65 860 75 870 Základ pro výpočet zvýšeného platového tarifu pro služební místa označená za klíčová. Státní zaměstnanec se zařadí do platového stupně podle započitatelné praxe a míry jejího zápočtu podle § 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 304/2014 Sb.“) Platový tarif pro tzv. klíčová místa Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 11. platová třída a které je označeno v rámci tzv. vnitřní systemizace za klíčové, může služební orgán určit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován (poznámka: nejvyšší platový stupeň naleznete v tabulce uvedené v části Platový tarif, červeně zvýrazněn). Předpokladem je, že státní zaměstnanec plní na služebním místě nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, jejich ž plnění je pro služební úřad

strana 2 k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné, a tyto služební úkoly vyžadují nejvyšší míru znalostí, dovedností a zkušeností v příslušném oboru služby. Osobní příplatek Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit státního zaměstnance za jeho znalosti, dovednosti, a především za jeho výkonnost. V závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení státnímu zaměstnanci přísluší osobní příplatek v rozmezí od 0 Kč do částky odpovídající 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává službu. Následující tabulka uvádí výše osobního příplatku v rozpětí od 5 % do 15 % pro jednotlivé platové třídy vůči průměrné výši osobního příplatku při dosahování dobrých výsledků ve služebním hodnocení ve služebních úřadech v České republice (v Kč měsíčně): Platová třída Průměrná výše osobního příplatku (v Kč) v rozpětí 5 % až 15 % 8 1 686 až 5 057 9 1 811 až 5 432 10 1 950 až 5 849 11 2 103 až 6 308 12 2 297 až 6 891 13 2 552 až 7 656 14 2 885 až 8 655 15 3 293 až 9 879 16 3 794 až 11 381 Příplatek za vedení Výše příplatku za vedení se v rámci příslušného rozpětí stanoveného v příloze č. 2 k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, představenému určí v závislosti na počtu přímo podřízených státních zaměstnanců, zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu a představených. Tabulka uvádí rozpětí příplatků za vedení v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je místo představeného zařazeno.

strana 3 Skupina Představený Rozpětí příplatků za vedení (v %) A zástupce vedoucího oddělení, určený podle § 9a 10 až 20 B vedoucí oddělení, zástupce ředitele odboru, určený podle § 9a zástupce vedoucího zastupitelského úřadu, určený podle § 9a 20 až 30 C ředitel odboru, zástupce vrchního ředitele sekce nebo zástupce ředitele sekce, určení podle § 9a, vedoucí zastupitelského úřadu, zástupce státního tajemníka, určený podle § 9a 30 až 40 D vrchní ředitel sekce nebo ředitel sekce, státní tajemník, zástupce vedoucího služebního úřadu, určený podle § 9a 40 až 50 E vedoucí služebního úřadu, nejvyšší státní tajemník 50 až 60

Rozpětí příplatků za vedení v Kč pro jednotlivé skupiny představených a platových tříd: Platová třída Skupina představených A B C D E 8 3 371 až 6 742 6 742 až 10 113 10 113 až 13 484 13 484 až 16 855 16 855 až 20 226 9 3 621 až 7 242 7 242 až 10 863 10 863 až 14 484 14 484 až 18 105 18 105 až 21 726 10 3 899 až 7 798 7 798 až 11 697 11 697 až 15 596 15 596 až 19 495 19 495 až 23 394 11 4 205 až 8 410 8 410 až 12 615 12 615 až 16 820 16 820 až 21 025 21 025 až 25 230 12 4 594 až 9 188 9 188 až 13 782 13 782 až 18 376 18 376 až 22 970 22 970 až 27 564 13 5 104 až 10 208 10 208 až 15 312 15 312 až 20 416 20 416 až 25 520 25 520 až 30 624 14 5 770 až 11 540 11 540 až 17 310 17 310 až 23 080 23 080 až 28 850 28 850 až 34 620 15 6 586 až 13 172 13 172 až 19 758 19 758 až 26 344 26 344 až 32 930 32 930 až 39 516 16 7 587 až 15 174 15 174 až 22 761 22 761 až 30 348 30 348 až 37 935 37 935 až 45 522 Zvláštní příplatek Státnímu zaměstnanci přísluší zvláštní příplatek, pokud se jedná o služební místo, na které se váže zvláštní příplatek. Nárok na z vláštní příplatek je vázán na činnosti vykonávané v podmínkách spojených s neuropsychickou zátěží a pravděpodobným rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížným výkonem služby včetně míry neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví nebo podle obtížnosti výkonu služby.

strana 4 Rozpětí zvláštních příplatků stanovené pro příslušnou skupinu správních činností podle podmínek výkonu služby stanoví následující tabulka (v Kč měsíčně): Skupina Výše zvláštního příplatku (v Kč) I. 500 až 1 300 II. 750 až 2 500 III. 1 250 až 5 000 IV. 1 880 až 7 500 V. 2 500 až 10 000 Odměny Státnímu zaměstnanci, který splnil mimořádné nebo zvlášť významné služební úkoly lze poskytnout odměnu. Státnímu zaměstnanci, který se bezprostředně nebo významně podílel na splnění předem stanoveného mimořádně náročného nebo významného služebního úkolu lze poskytnout cílovou odměnu. Zaručený plat Zaručený plat představuje státem určený minimální výdělek pro jednotlivé profese, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Pokud celkový plat zaměstnance , včetně osobního příplatku, bez započtení příplatků za práci přesčas, o svátcích, v noci, ve ztíženém prostředí či za práci o víkendu, nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek do výše zaručeného platu. Například pro 8. a 9. platovou třídu je výše zaručeného platu za měsíc 31 360 Kč, v přepočtu na hodinu 188,20 Kč.

Seznam standardizovaných jazykových zkoušek 3.9.2019 Úplný seznam uznávaných jazykových zkoušek pro jednotlivé jazyky je uveden v samostatném oficiálním přehledu: https://mv.gov.cz/documents/seznam-standardizovanych-jazykovych-zkousek-392019?disposition=attachment

Stanovisko k dokládání úrovně znalosti cizího jazyka požadované na služebním místě https://mv.gov.cz/documents/stanovisko-k-dokladani-urovne-znalosti-ciziho-jazyka-pozadovane-na-sluzebnim-miste?disposition=attachment

Stanovisko k dokládání úrovn ě znalosti cizího jazyka požadované na p říslušném služebním míst ě

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní služb ě (dále jen „zákon o státní služb ě“), a to konkrétn ě ustanovení § 25 odst. 5 písm. a) umož ňuje, aby služební orgán stanovil služebním p ředpisem na služebním míst ě mimo jiné požadavek ur čité úrovn ě znalosti cizího jazyka (dále jen „jazykový požadavek“). Spln ění jazykového požadavku dokládá žadatel o p řijetí do služebního pom ěru nebo za řazení či jmenování na služební místo nebo státní zam ěstnanec, na jehož služebním míst ě byl jazykový požadavek stanoven pozd ěji, p říslušnou listinou. Zpravidla je zapot řebí p ředložit certifikát o úsp ěšn ě vykonané jazykové zkoušce, která je zahrnuta v Seznamu standardizovaných jazykových zkoušek uved ených v Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a t ělovýchovy, kterým se stanoví Seznam standardizovaný ch jazykových zkoušek pro ú čely systému jazykové kvalifikace zam ěstnanc ů ve správních ú řadech. Seznam standardizovaných jazykových zkoušek rozd ěluje jazykové zkoušky do 3 skupin, z nichž každá skupina prokazuje ur čitý stupe ň úrovn ě znalosti cizího jazyka. [1] Toto stanovisko se zam ěř uje na dokládání znalosti cizího jazyka u osob, které nedisponují p říslušným jazykovým certifikátem, osv ědčujícím úrove ň znalosti cizího jazyka, a to (a) u ob čan ů jiného členského státu Evropské unie než České republiky nebo ob čan ů státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodá řském prostoru, jehož ú ředním jazykem je požadovaný cizí jazyk, (b) u státních ob čan ů České republiky nebo ob čan ů jiného členského státu Evropské unie nebo ob čan ů státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodá řském prostoru, kte ří studovali v cizím jazyce v České republice nebo v zahrani čí, a (c) v p řípad ě tzv. přesout ěžování p ředstavených.

a) Ob čané jiného členského státu Evropské unie než České republiky nebo ob čané státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodá řském prostoru, jehož ú ředním jazykem je požadovaný cizí jazyk. V praxi mohou nastat situace, kdy dot čená osoba p říslušným certifikátem nedisponuje, i když de facto je pot řebnou úrovní znalosti cizího jazyka vybavena, a to z titulu, že jazyk, jehož znalost je požadována, je ú ředním jazykem zem ě, které je tato osoba státním ob čanem [2] . Naskýtá se tedy otázka, jak postupovat v p řípad ě, kdy je zjevné, že tato osoba je jazykov ě vybavena tak, jak je požadováno, nicmén ě tento požadavek nem ůže formáln ě doložit listinou dokládající vykonání p říslušné jazykové zkoušky. Zákon o státní služb ě tuto situaci výslovn ě neupravuje. Doporu čujeme však analogicky použít ustanovení § 25 odst. 2 zákona o státní služb ě, podle kterého žadatel o p řijetí do služebního pom ěru, který není státním ob čanem České republiky, musí (s výjimkami uvedenými dále) úsp ěšn ě vykonat certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka [3] a tím prokázat znalost českého jazyka. Pokud však tento žadatel doloží, že absolvoval alespo ň po dobu 3 školních rok ů základní, st řední nebo vysokou školu, na kterých byl vyu čovacím jazykem český jazyk, nemá povinnost vykonat certifikovanou zkoušku z českého jazyka. Analogicky k tomuto postupu tudíž po važujeme za možné, aby osoba, která je státním ob čanem státu, jehož ú ředním jazykem je ten, jehož znalost je požadována pro výkon státní služby na daném služ ebním míst ě, doložila jako doklad o ur čité úrovni znalosti cizího jazyka zahrani ční vysv ědčení za dobu 3 školních rok ů základní, st řední nebo vysoké školy, na kterých byl vyu čovacím jazykem tento cizí jazyk . Dle

Spole čného evropského referen čního rámce lze v tomto p řípad ě úrove ň jazyka hodnotit jako úrove ň C2 .

b) Státní ob čané České republiky nebo ob čané jiného členského státu Evropské unie nebo ob čané státu, který je smluvním státem Dohody o Evrops kém hospodá řském prostoru, kte ří studovali v cizím jazyce v České republice nebo v zahrani čí. Dále je t řeba zabývat se otázkou postavení absolvent ů bakalá řských, magisterských a doktorských studijních program ů v cizím jazyce studovaných a úsp ěšn ě ukon čených v České republice nebo v zahrani čí[4]. Už p ři p řihlášení a výb ěrovém řízení na cizojazy čný studijní program musí uchaze č prokázat nebo doložit ur čitou úrove ň znalosti cizího jazyka (toho, ve kterém je studijní program vyu čován) [5].Samotným studiem na této cizojazy čné vzd ělávací instituci student svoji úrove ň znalosti cizího jazyka dále zvyšuje. Tyto studijní programy jsou zpravidla ukon čeny záv ěre čnými zkouškami a obhajobou bakalá řské nebo diplomové práce. Pokud je student vybaven takovou jazykovou znalostí, že je schopen v cizím jazyce napsat bakalá řskou nebo diplomovou práci, ústn ě ji obhájit a vykonat záv ěre čné zkoušky, lze konstatovat, že úrove ň znalosti cizího jazyka odpovídá úrovni C1 podle Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky. I v tomto p řípad ě je t řeba spln ění jazykového požadavku doložit p říslušnou listinou, nejlépe diplomem, dodatkem k diplomu nebo jiným obdobným dokladem , prokazujícím absolvování bakalá řského, magisterského nebo doktorského studijního programu v cizím jazyce v České republice nebo v zahrani čí. Obdobn ě se p řistupuje k osobám, které prokáží ukon čené st ředoškolské vzd ělání v cizím jazyce (nap říklad maturitní zkouška). Tedy také t ěmto osobám se p řiznává úrove ň C1 . V případ ě, že dot čená osoba nedisponuje dokladem z ukon čeného základního, st ředoškolského nebo vysokoškolského vzd ělání absolvovaného v cizím jazyce v České republice nebo v zahrani čí, avšak m ůže prokázat, že absolvovala alespo ň po dobu 3 školních rok ů základní, st řední nebo vysokou školu v České republice nebo v zahrani čí, na kterých byl vyu čovacím jazykem požadovaný cizí jazyk [6], lze v tomto p řípad ě úrove ň znalosti cizího jazyka hodnotit jako úrove ň A2 v případ ě 1. stupn ě základní školy, B1 v p řípad ě 2. stupn ě základní školy a B2 v p řípad ě st řední a vysoké školy . Podmínkou pro p řiznání p říslušné úrovn ě podle tohoto odstavce je, že v cizím jazyce probíh alo celé studium, tzv. všechny předm ěty byly vyu čovány v daném cizím jazyce.

c) P řesout ěžování p ředstavených. Dalším p řípadem v otázce dokládání jazykového požadavku ur čeného na p říslušném služebním míst ě, který není zákonem o státní služb ě výslovn ě upraven, je p řípad tzv. p řesout ěžení představených, kterým vznikl jako dosavadním vedoucím zam ěstnanc ům ke dni 1. července 2015 služební pom ěr ze zákona [7]. Dle ustanovení § 51 odst. 4 zákona o státní služ b ě, osoba, která byla jmenována na služební místo p ředstaveného na dobu ur čitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu spl ňující p ředpoklady pro ú čast ve výb ěrovém řízení na služební místo p ředstaveného na stejný nebo nižší stupe ň řízení. Nabízí se tedy otázka, zda žadatel v rámci výb ěrového řízení na „p řesout ěžované“ služební místo, jde-li o žadatele uvedeného výše, dokládá jazykový požadavek či nikoli. Zde je žádoucí uvést, že za předpoklady je t řeba považovat p ředpoklady p římo stanovené právním p ředpisem, tedy

zákonem o státní služb ě, nikoli požadavky stanovené pro dané služební místo služebním předpisem služebního orgánu. V p řípad ě výše zmín ěných žadatel ů o za řazení na služební místo je tedy t řeba jazykový požadavek , je-li na p řesout ěžovaném služebním míst ě stanoven, doložit p říslušnou listinou , tj. dokladem o vykonání jazykové zkoušky podle výše uvedeného rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a t ělovýchovy, p řípadn ě obdobnými, výše uvedenými zp ůsoby (nap říklad zahrani ční vysv ědčení ob čana jiného členského státu Evropské unie než České republiky, jehož ú řední jazyk je na služebním míst ě požadován, za dobu 3 školních rok ů základní, st řední nebo vysoké školy, na kterých byl vyu čovacím jazykem tento cizí jazyk, diplom prokazující absolvování bakalá řského, magisterského nebo doktorského studijního programu v cizím jazyce v České republice nebo v zahrani čí).

[1] Ve stupni znalostí 1 jsou za řazeny zkoušky, jejichž absolvováním je prokázána úr ove ň znalostí odpovídající úrovni minimáln ě A1 Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky (Rada Evropy) a rovn ěž zkoušky odpovídající úrovni A2 Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky (Rada Evropy). Ve stupni znal ostí 2 jsou za řazeny zkoušky, jejichž absolvováním je prokázána úrove ň znalostí odpovídající úrovni minimáln ě B1 Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky (Rada Evropy) a rovn ěž zkoušky odpovídající úrovni B2 Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky (Rada Evropy). Ve stupni znalostí 3 jsou za řazeny zkoušky, jejichž absolvováním je prokázána úr ove ň znalostí odpovídající úrovni minimáln ě C1 Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky (Rada Evropy) a rovn ěž zkoušky odpovídající úrovni C2 Spole čného evropského referen čního rámce pro jazyky (Rada Evropy). [2] Nap říklad státní ob čan Velké Británie nebude disponovat certifikátem o složení jazykové zkoušky z anglického jazyka. [3] Tato zkouška by m ěla být vykonána u osoby, která je plnoprávným členem Asociace jazykových zkušebních institucí v Evrop ě (podle § 25 odst. 2 zákona o státní služb ě) a je upravena vyhláškou č. 175/2015 Sb., o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o p řijetí do služebního pom ěru, kte ří nejsou státními ob čany České republiky. [4] V případ ě jiného typu studia, nap ř. studia zakon čeného ud ělením titulu MBA, se postupuje podle ustanovení tohoto písmene, pokud studium prob íhá a je ukon čeno v rámci vysokoškolského studia, p řičemž za vysokoškolské studium se nepovažuje celoživo tní vzd ělávání. [5] Zpravidla se bude jednat o jeden cizí jazyk, ni cmén ě existují i vzd ělávací instituce, které nabízejí dvojjazy čný studijní program, tedy jazykem výuky je nap říklad anglický a francouzský jazyk (nap říklad College of Europe). [6] Analogicky ve vztahu k § 25 odst. 2 zákona o státní služb ě. [7] Podle p řechodných ustanovení, konkrétn ě pak podle § 188 odst. 6 zákona o státní služb ě.